Příběhy klientů

Příběh první

Klient se objednává do poradny se svou žárlivostí. Chtěl by ji zvládat, probrat příčiny svého chování. Domnívá se, že toto chování mělo vliv na rozpad prvního manželství.

Nyní je podruhé ženatý, vše bylo v pohodě, dokud manželka nenastoupila do práce. Klientovi začaly vadit občasné společenské akce manželčina kolektivu. Opět propukla žárlivost, manželka je zatím tolerantní, klient se však obává, že mu to přeroste přes hlavu. Klient doposud zkoušel pomoc u psychologů individuálně – nyní mu nabízíme terapii ve spolupráci s manželkou. Je výborné, že manželka okamžitě souhlasí. Další sezení již probíhají společně s ní.

Ukazuje se to jako užitečné, oba si potřebují vyjasnit nedorozumění, která se nahromadila v poslední době mezi nimi díky poruchové komunikaci. Ve spolupráci s psychologem se daří probrat s nimi v nekonfliktní atmosféře např. jejich původní očekávání, se kterými vstupovali do manželství, nenaplněné ambice, kooperaci při výchově dítěte i vedení domácnosti.

Vysoká motivace obou manželů překonat uvedené potíže, spolu s jejich otevřeností a trpělivostí, přispěla k tomu, že se klient zklidnil, dokázal svou žárlivost "držet na uzdě".

Příběh druhý

Klientka přichází na poradnu ihned poté, co objevila dlouholetou nevěru svého manžela. Potvrdilo se tak její dávné tušení, že něco není v tomto směru v jejich soužití v pořádku. Je zmatená, neví co bude dál, manžel s ní nechce o ničem mluvit. Klientka by nerada udělala unáhlené rozhodnutí a hlavně se potřebuje psychicky "dát do pořádku".

Nemá nikoho, komu by s důvěrou mohla svěřit své "zraněné" city, pocity zrady, zklamání, ponížení. Ulevuje se jí, když zjišťuje, že si to může dovolit u terapeuta. Je to však teprve počátek cesty, kterou ještě spolu s psychologem projde. Neobejde se to bez bilancování prožitého života. Potřebuje se v tom vyznat. Těžko si přiznává něco, co dlouho dobu potlačovala – že jejich partnerský vztah již dlouhou dobu procházel krizí.

Najednou vidí, co vidět nechtěla – oba již byli dlouho vnitřně nespokojeni jeden s druhým, neodkázali najít společnou řeč, odvahu být k sobě upřímní. Hromada každodenních starostí o dům, děti, existenční stres – to vše dokázalo odsunout holou skutečnost o neutěšeném stavu jejich vzájemných citových potřeb do pozadí. Až na to, že pouze u klientky – manžel hledal ventil u milenky.

Klientka je silná osobnost, přes mnohé těžké prožitky se dokáže přenést sama, přesto vítá možnost čelit neznámé budoucnosti v doprovodu terapeuta. Dnes už ví, že další společné soužití s manželem bude možné, jen pokud ho oba založí na jiných kvalitách.

Příběh třetí

Matka šestileté Kamily se obrací na poradnu po upozornění učitelky MŠ, že děvčátko odmítá ve školce jíst. Matka uvádí, že doma se nechutenství k jídlu vůbec neprojevuje.

Konzultace s matkou i dcerou ukazuje na citově vřelé vztahy, harmonické rodinné zázemí. Orientačně, vzhledem k nástupu do 1. třídy, je posuzována i připravenost ke školní docházce. Po stránce rozumové, sociální i smyslové vyspělosti má dítě dobré předpoklady zvládat nároky školní docházky.

K pobytu v MŠ a s tím spojeným nechutenstvím se osvětluje, že jde o reakce na citově nezvládnutý konflikt s jiným děvčetem, které Kamilu fyzicky napadá a před ostatními dětmi vystavuje výsměchu, že je obézní. Brání se výsměchu tím, že odmítá jídlo – "aby mě děcka nebily, jsou na mně zlé". Fakticky dítě netrpí nadváhou, je statnější, robustnější konstituce.

S matkou i Kamilkou jsou probrány možné způsoby obrany i ochrany před touto situací. Matka informuje i učitelky v MŠ a daří se projevy nevhodného chování vůči Kamile usměrnit. Děvčátko vnímá podporu dospělých, cítí se sebejistější, postupně se mění její sebehodnocení. Asi za pět týdnů matka sděluje, že se vše upravilo a potíže odezněly.

Příběh čtvrtý

Klientka přichází do poradny na doporučení Linky důvěry. Uvádí dlouholeté konfliktní rodinné vztahy mezi ní – nejmladším dítětem ze tří sourozenců a svými rodiči.

Klientka je dospělá pracující žena, je doposud svobodná, ale jako samoživitelka vychovává dvanáctiletou dceru. Má pocit, že rodiče i přes její věk nevhodně zasahují do jejího života, mají výhrady vůči životnímu stylu, vůči partnerovi, se kterým aktuálně navázala vztah. Dokonce vyhrožují odebráním dcery z péče.

Klientka je vystrašená, nejistá. Oceňuje pomoc Linky, kde byla informována o svých rodičovských právech, sama už navštívila odbor sociálně právní ochrany dětí. V poradně chce řešit svůj vztah k rodičům, zejména k matce, chce najít nové možnosti v komunikaci a jednáni s nimi.

Za terapeutického vedení si klientka během šesti konzultací v rozmezí půl roku řeší své neuvědomělé postoje a pocity bezbranného dítěte vůči alkoholické a násilnické matce – "dodneška z ní mám strach". Uvědomuje si, že těmito pocity reaguje na matku i nyní v dospělém věku, zkouší je vědomě kontrolovat a nahrazovat je větší samostatností v jednání bez pocitů provinění. Je dohodnuta další spolupráce s klientkou a její dcerou formou rodinné terapie.